Volejbalový maratón po Covidové pauze se vrátil do tradičního termínu letního semestru

Pro obyvatele blízkovýchodních zemí je typická duchovní pouť z Mekky do Mediny, jež by měl každý správný muslim absolvovat minimálně jednou za život. Správný volejbalista z VŠE by měl při své strastiplné pouti směřující k získání bakalářského a inženýrského titulu zase ALESPOŇ jednou ročně absolvovat volejbalový maraton – největší volejbalový svátek na VŠE.

V pátek 22. 4. v 16:00 se sešla volejbalová smetánka VŠE, aby společně strávila dlouhých 24 hodin v tělocvičně Staré budovy. Volejbalový maraton zahájil patron akce, PaedDr. Jaroslav Boštička, svou legendární smečí. Tentokrát to ovšem bylo trochu jiné – poprvé se hrálo jak v zimním, tak i v letním semestru – toto byl tedy již druhý maratón během akademického roku.

Účastníci byli předem rozděleni do 2 týmů – Sluníčka a Hvězdičky. Každý tým čítal přibližně 20 hráčů, již se spravedlivě střídali na palubovce v 6členných formacích (3 dívky, 3 chlapci). Hrálo se o dobrý pocit a o lahve kvalitního šumivého sektu. Během večera se odehrálo i několik speciálních utkání (v poměru 4:2, pouze chlapci, pouze děvčata). Na rozdíl od minulého maratonu (díky absenci jednoho člena) se podařilo některým jedincům i zamhouřit oko a načerpat síly spánkem. Zkušenější matadoři si s sebou vzali i deky a spacáky.

Akce byla ukončena přesně po 24 hodinách – v sobotu v 16 hodin. Poté jsme se přesunuli do legendárního podniku Planeta Žižkov, kde vysedávali odvážní jedinci až do pozdních večerních hodin.  Za skvělou organizaci se sluší poděkovat Honzovi a Aničce (která bohužel nebyla přítomna).

Na závěr by bylo dobré zodpovědět, kdo vlastně vyhrál? Sluníčka nebo Hvězdičky? Odpověď bohužel nikdo nezná, protože jsme zapomněli dělat čárky…

Za celou skupinu zcela dobrovolně a bez nátlaku sepsal Michal Dvořáček