Evropské volejbalové palubovky po Covidu ožily a studenti VŠE byli u toho

26.4.2022 Středa. Sraz na letišti v brzkých ranních hodinách. V týmových mikinách, kolujícím peprmintovým nápojem a bez Ivky s Mateem. Cesta letadlem strávená s balíčkem hracích karet, bez peprmintového nápoje, ale nakonec i s Ivkou a Mateem. Trajdání po bruselských čůrajících soškách, závody v hledání co největšího počtu co nejlevnějších lahví perlivých nápojů a pojídání belgických specialit. Vlakem do Antwerp v rozjařené náladě. Vidím to růžově a ostatní chvílema taky, když je donutím…

Zahajovací ceremonie. Vítalo nás spoustu různě širokých a různě vysoce postavených lidí, všechny je ale pojila láska ke sportu, kterou ve svých proslovech svorně vyzdvihovali a podporovali mezinárodní dialog vedený prostřednictvím volejbalového míče a dalšího sportovního náčiní. Aspoň myslím. Něco takového si představuji, že by mohli pronášet. Pozvánka do baru De Prof na free drink. Úprk. Protančená, proskákaná a prozpívaná noc. Mezinárodní dialog jsme neopomněli.

Čtvrtek. Na hřištích až ve 13.00. Příjemný! Kluci hned dostávají od našlapaných místňáků (University of Antwerp). Odpoledne si spravují chuť na anglické Keele University. Holky vcelku jistě sesekaly studentky z anglického Bathu. Odpoledne tiebreak s holkama z Antwerp. Hořká prohra. Večeře zadáčo od pořadatelů a obvyklé večerní radovánky, obhlídka místních klubů, procvičování střižby a utužování sociálních vazeb na koloběžkách.

Pátek. Holky už poslední zápas o třetí místo. Vybojovaly bronz. Byla to převážně zásluha hvězdného libera, které bylo vyhlášeno nejvíce bodující a nejúspěšnější hráčkou mančaftu. Bohužel už je na příští sezóny plně vytížená herní aktivitou převážně v reprezentaci ČR, takže nemá cenu ji s dalšími nabídkami zatěžovat. Chlapci hned ráno výhra, takže se taky utkali o třetí místo. Jejich posledním soupeřům Iráncům z neznámých důvodů chyběl soupeř, takže výhra a bronz! Mužskou i ženskou soutěž ovládly domácí týmy z Antwerp. Náhoda? Medaile, poháry, oslavy v baru de Prof. Nebo před ním? Někteří rovnou z baru na letiště.

Sobota. Loučení. Někdo už chybí, tak je to smutnější. Bloumání po antwerpských náměstích. Vlakem do Bruselu. Letadlem do Frankfurtu. Tam zastávka na občerstvení a další skromné oslavy. Nebo slavím jenom já? Letadlem do Prahy. Začíná stejskání…

Anička Jansíková – FPH