Akademické mistryně v beachvolejbale pro rok 2025 jsou studentky VŠE

27. června

2025

Ve dnech 26.-27.6 se v Ostravě konaly české akademické hry v beachvolejbalu. Z VŠE vyjelo reprezentovat do Ostravy 2,5 páru. Za dívčí složku Majda Pavlíková (FFÚ) a já (Ivana Kaňková – FMV) a za chlapeckou se na poslední tažení vydal strejda Mateo (Matěj Drahokoupil – FFÚ) a Dominik „Paša“ Šimek (FPH), věkový průměr pak snižoval pár Daniel Rokl (FPH) a Dominik Rokl (VUT).

Vzhledem k tomu, že sraz na kurtech byl ve čtvrtek v 8 ráno, nezbývalo než vyrazit na výlet už ve středu večer. Museli jsme ale ještě počkat, než řidič naší posádky doběhne firemní štafetu na 5 km, nicméně jsme poctivě náhlasili na kolejích, kde jsme byli ubytovaní, že dorazíme později.

Po příjezdu nám paní na recepci oznámila, že jsme přijeli moc pozdě a nemůže nás ubytovat. Naštěstí po chvíli přišla jiná paní, která to dokázala. Po příchodu na pokoj jsme si vybalili věci. A při dávání jídla do lednice jsem si všimla, že už v ní něco je a že tedy vedle v pokoji někdo bydlí. Říkám Majdě, že je v lednici nějaká svačinka už, na což mi Majdička odpověděla: „a pro jednoho nebo pro dva?“ Majda bude tvrdit, že se ptala, kvůli tomu, jestli máme jednoho nebo dva spolubydlící, ale zas kdo zná Majdu, tak tuší, proč se ptala. Klučičí složka si šla ještě sednout do Vrtule na jeden Zatmavovač.

Ve 3 ráno nás pod oknem vzbudil neutichající zpěv opravdu zapáleného fanouška Baníku. Člověk by si myslel, že je to zábava na půl minuty, nicméně nás nakonec těšil přibližně 10 minut.

V 7 ráno jsme vyrazili na kurty na akreditaci. V Ostravě mají mezi kurty i bazén, takže někteří nadšenci tam naskákali ještě před prvními zápasy. Nakonec se ale v průběhu dne koupali všichni – teploty přes den přesahovaly 30°.

Ve čtvrtek se hrály pouze skupiny, jelikož jsme museli do 15:00 opustit areál. Ze skupin postupovaly první 2 týmy. Nebudu vás napínat, nakonec to z naší výpravy všichni zvládli. A to i přes to, že Matěj s Pašou museli hrát o jeden zápas navíc, ale nakonec jim to stačilo na druhé místo ve skupině. Zásluhu na tom má především Paša, který si včas nandal termotriko. Možná kdyby si ho nandal i na první zápas, stačilo by to na postup z prvního místa, ale to už se nedozvíme. Tým Roklů od prvního místa ve skupině nedělilo termotriko, ale prohraný tiebreak. Nám s Majdou se i přes strašné horko a trochu stresu podařilo skupinu vyhrát.

Tím končil náš první herní den, takže nám zbylo hodně času na objevování krás Ostravy. V rámci mezikulturního vzdělávání jsme zašli na oběd i s novými brněnskými přáteli. Ve stejném složení jsme pak vyrazili na koupaliště v Porubě, kde jsme i přes časovou tíseň stihli téměř vše, včetně závodů na tobogánech a následném hledání plavek pod hladinou. Večer jsme se zúčastnili slavnostního zakončení s dalšími přibližně deseti studenty a s dvěma slečnami z RedBullu, které zde zajišťovaly zábavu v podobě: „A v čem byly balený?“ Na tuhle otázku by vám dokázal odpovědět Domča Rokl, jelikož na ní odpovídal tak 20x. Po tom, co jsme si dostatečně užili toto zakončení, tak jsme se přemístili do Vrtule, kde jsme primárně hráli fotbálek a hledali týmového ducha. My s Majdou jsme ho našly nakonec poměrně brzo a zmizely jsme po anglicku. Klukům to trvalo o něco déle, dle jejich slov tam ale bez nás nebyla žádná zábava. I přes to tam statečně ještě chvíli vydrželi.

Ráno jsme se před kolejí potkali s brněnskými přáteli, které jsme noc před tím ztratili někde mezi zakončením a Vrtulí. A vzhledem k nízkému počtu čekajících pasažérů jsme se ještě vraceli zaklepat na jeden pokojíček, který už byl vzhůru a zmateně pobíhal po pokoji, ale vše bylo údajně pod kontrolou.

Na kurtech se mezitím začaly čtvrtfinálové zápasy, a zatímco Mateo s Pašou bojovali na kurtech s nepříznivým losem Dan a Domča bojovali s nepříznivým ránem. Mateo s Pašou i přes termotriko podlehly 0:2 na sety s párem Přibyl-Vitásek, který celkově skončil na druhém místě. Dan s Domčou mezitím prohráli první set s párem brněnských kamarádů. Ve druhém setu se jim podařilo poměrně s přehledem vyhrát a dostat zápas do tiebreaku, který nabídl vyrovnanou koncovku včetně pár matchballů pro naše kluky. Přes snahu kluků i fanoušků se nakonec z výhry radoval pár Tetauer-Bílek.

Nám s Majdou se podařilo i přes dramatickou koncovku druhého setu porazit pár Sovíková-Žáková 2:0. Dramatickou především mým hereckým výkonem a dotazem „Proč?“. V semifinále nás pak čekal pár Nečesaná-Šimíčková, který nás trápil především obratností v poli, zápas rozhodla naše výšková převaha a z výhry jsme se radovaly my. Ve finále na nás čekal pár Zajícová-Šťastná, který jsme v prvním setu porazily poměrně s přehledem, nicméně ve druhém setu jsme už od začátku tahaly za kratší konec a za stavu 14:18 jsem se zeptala Majdy, jestli si nechceme vzít time. Na to mi bylo odpovězeno: „Teď už je asi pozdě, ne?“ (Majda tvrdí, že to řekla trochu jinak, ale Majda tohle nepíše). Nicméně Majda po tomhle dramatickém výstupu šla na podání a dala 2 esa a tím nás vrátila zpátky do hry o druhý set. Nic zábavného už se po zbytek setu nestalo, tak přejdu rovnou k věci: Po letech snažení, několika čtvrtých a jednom druhém místě, jsme akademické mistryně.

Za VŠE výpravu,

Ing. Ivana Kaňková (FMV)

Výsledky turnaje: