Volejbalová reprezentace VŠE na turnaji v Antverpách
Zlato, stříbro a zážitky k nezaplacení
Ve středu 22.dubna se na pražském letišti sešla volejbalová výprava, téměř v plném počtu v reprezentačních mikinách, které toho pamatují víc než někteří hráči samotní. Jediný zádrhel pak představovalo špatné jméno na letence, ale jako správní ekonomové jsme si poradili a do letadla se úspěšně probojovali všichni bez větších problémů.
Po příletu do Bruselu následoval přesun směr Antverpy. Sehnat bolty pro celou výpravu nebyla úplně jednoduchá záležitost, ale i poslední posádka nakonec stihla vlak. Na nádraží už na nás čekal zbytek naší výpravy a odebrali jsme se na hotel.
V hotelu na recepci zjevně zastávali názor, že vydávání karet od pokojů je umění, které se nedá uspěchat, ale ani to nám nesebralo naší dobrou náladu. Když jsme se dostali k pokojům tak na nás na jednom z nich byla připravená nečekaná návštěva, aby toho nebylo málo, Smáža a Drnky zabouchli karty na pokoji, což nás stálo další návštěvu recepce. Odměnou za naši trpělivost nám však byl přidělen pokoj se čtyřmi lůžky navíc.
Odpoledne jsme poznávali krásy města a užívali si příznivého počasí. První teambuildingový večer proběhl v poklidnějším duchu v počtu dvaceti lidí na jednom dvoulůžkovém pokoji.
Druhý den jsme se vydali do haly, čekalo nás tam hezké přivítání v podobě belgické čokolády a baget pro celý tým. Holky hrály první zápas od 11:15 proti Německému týmu Hochschule Bonn-Rhein-Sieg I, který bez problému vyhrály 2:0. Další zápas byl také proti německému týmu Constructor University Bremen, který jsme opět vyhrály 2:0. Nejtěžší zkouškou byl zápas s krajankami z VŠCHT. Byl to boj o každý balon, ale díky obětavosti a hlasité podpoře jsme zápas urvaly 2:0.
Kluci vstoupili do turnaje dvěma zápasy. Nejprve od 12:30 proti Universitäten der Bundeswehr a poté proti nizozemské Maastricht University. V obou případech zvítězili 2:0. Den pak zakončili zápasem proti německé univerzitě Hochschule Bonn- Rhein-Sieg I, který opět vyhráli.
Odpoledne jsme si odpočinuli a večer vyrazili do víru velkoměsta. Naši nováčci Adam a Ondra si střihli pěvecké vystoupení přímo na náměstí. Při odchodu ze zábavy jsme zjistili, že někdo zahodil klíče od skříňky s bundami, tak jsme je tam nechali majiteli na památku.
Druhý volejbalový den holky zahájili zápasem proti anglické univerzitě ze Sussexu, jak jinak než vítězstvím 2:0. Poté nás už cekalo jen finále, kde jsme opět narazili na VŠCHT. I když jsme měli delší pauzu a nohy už trochu tuhly, zlato jsme si nenechaly vzít a vezeme ho tam, kam patří.
Kluci odehráli první zápas proti albánskému týmu z Tirany. Zápas byl velmi vyrovnaný a dokonce si vyzkoušeli hrát třetí set do pěti bodů, který zvládli a postoupili do finále. Tam narazili na domácí z Antverp, ale i přes skvělé fandění holek se jim nepodařilo vyhrát. Prohra znamenala 2. místo, za které se rozhodně nemusíme stydět.
Večer jsme opět zavítali do města za zábavou, kde jsme oslavili naše skvělé výsledky. Dokonce jsme se dočkali i posledního vystoupení od Máry Prchlíka, který nám zarecitoval dvě básně. Oslava byla pro některé delší hlavně kvůli chůzi domu, protože bolty se nám prodražili večer před tím, tak už jsme to nechtěli pokoušet znovu.
Poslední den proběhla snídaně v klidnějším duchu a po ní jsme se vydali směr nádraží. Ubrečený Pepino hned na začátku způsobil menší drama, protože dorazil bez check-inu a chvíli to vypadalo, že snad ani neodletí. Když už se zdálo, že máme všechno pod kontrolou a všichni úspěšně odletíme, Dan zjistil, že nemůže najít svůj občanský průkaz, takže přišla další vlna stresu a hledání po kapsách a po celém letišti. Zajímavá situace nastala také při převážení balónů, kdy jsme museli improvizovat a předstírat, že náš spoluhráč Matěj Marouš náhle „otěhotněl“, aby prošly bez problémů. I přes všechny tyhle menší komplikace a několik infarktových momentů se nakonec podařilo všechno zvládnout a hlavně, všichni jsme se ve zdraví a s medailemi a poháry dopravili zpátky domů.
P.S. Velké díky trenérům Klaruši a Pepínovi za skvělé vedení a perfektně odkoučované zápasy.
Za tým VŠE, Aneta Jásenská (FMV)































































