Akademické mistrovství ČR v plážovém volejbalu smíšených párů

2. června

2026

Akademické mistrovství smíšených párů se jako každý rok konalo 1.-2.6.2026 na Sokolském koupališti v Brně. Za VŠE se vydalo reprezentovat 2,5 páru. Ondřej Mach z FISu, který si dramaticky musel přeházet několik přijímacích zkoušek, aby nakonec zjistil, že stejně mu je nejlíp na VŠE, přijel se svou tradiční parťačkou Magdou Pavlíkovou z FFÚ. A k tomuto standardnímu chemicky sladěnému týmu se naopak přidal nově vytvořený pár Marek Prchlík z FPH a Daniela Voženílková z NF. Můj každoroční párťák už bohužel dozrál do věku, kdy se mnou tento výlet nemohl absolvovat, takže nezbývalo než si zkusit ulovit nějakého zajíčka. Po nespočtu odmítnutí mi Domča Joza domluvil jeho neméně šikovného bráchu Fílu Jozu z MUNI. Ukázalo se, že jejich dominantní levé ruce, dobré katy a zlomené bagry jsou rodinné dědictví.

Do Brna jsme tradičně vyrazili o den dříve kvůli aklimatizaci a hledání týmového ducha. Po trochu složitějším příjezdu na ubytování, ke kterému bylo potřeba dva výborné navigátory a hodně stresu, se nám podařilo zaparkovat a neodřít auto. Na postelích na nás čekaly labutě z ručníků, takže o romantiku nebylo nouze. Po spárování do pokojů jsme vyrazili na večeři k Dřevěnému Orlovi, kam chodíme hlavně kvůli nápojovému lístku, který nás zvládne zabavit i na několik hodin. Z večeře se pak přesouváme na další povinnou zastávku do Baru, který neexistuje. Kde jsme se pro změnu zabavili tím, že jsme si navzájem vybírali drinky na základě popisků. Machy tak například dostal Gigil – nepřekonatelné nutkání zmáčknout něco, co je tak neuvěřitelně roztomilé, až to skoro bolí. Úplnej Machy. Po této zábavě jsme se zodpovědně odebrali domů, výlet na hrad se tak musel odložit.

Ráno už jsme vyrazili na Sokolák, díky bodům v žebříčku jsme byli všichni nasazeni a nemuseli jsme hrát předkolo. Hned první zápas jsme mohli jít podpořit Majdu s Machym, na velmi vyrovnaný zápas, kde se Machy za stavu 1:1 v ranním zmatení zeptal: „A hraje se tiebrak?“ No, hrál se, naštěstí vítězně pro pár z VŠE. Danča s Márou i my s Fílou jsme také zvládli naše první zápasy. Na Máru s Dančou v dalším kole čekal pár Koutná-Přibyl (pozdější vítězové) nicméně Mára s Dančou předvedli bojovný výkon a jako jediný pár za celý turnaj dotlačili tento pár do tiebreaku, nicméně to nestačilo a pro Danču s Márou to znamenalo pokračování turnajem v opravném pavouku. My s Fílou jsme na tento pár narazili o kolo později, po výhře nad Zajícová-Milota, a čekal nás stejný osud a po porážce 0:2 nás pár Koutná-Přibyl také posílají do oprav. Ve stejné fázi pavouka spadla do oprav i Majda s Machym, kdy si neporadili velmi dobře hrajícím párem Zenkerová-Beran. Danča s Márou si museli ještě zahrát opravný zápas o postup do dalšího dne, kde na ně bohužel čekal pár Zajícová-Milota, kde rozhodlo pár chyb našeho méně zkušeného páru a po dobrém výkonu se tak s turnajem rozloučili na 8. místě. Zbytek zápasů pokračoval až druhý den a co by to bylo za kamarády, kdyby nás tam nechali. Takže turnaj sice pokračoval bez Máry s Dančou, ale večerní zábava ne.

Nejdříve jsme samozřejmě museli vyrazit na týmovou večeři, a i když to vypadalo, že tím náš večer skončí, podařilo se nám některé mírně unavené účastníky přehlasovat, že půjdeme na malou procházku. Takže jsme vyrazili objevovat již objevené krásy Brna. Žádný výlet se totiž neobejde bez výšlapu na hrad Špilberk. Tentokrát jsme nahoru vystoupali dříve než obvykle, takže jsme viděli i části, které jsou ve večerních hodinách již uzavřené. Stihli jsme tam posedět na terase při západu sluníčka a připravovali jsme taktiku na zápasy druhého dne. Večer se krátil a únava už byla znát, tak jsme pomalu zamířili na naše druhé ubytování, kde jsme si po drobných úpravách udělali letiště a pustili film. Slabší kusy usnuly už během filmu, takže už se nikdy nedoví, jestli si Mike i Dejv našli holku.

Ráno jsme zase v plné polní vyrazili na kurty. Z Danči se stala nejlepší fanynka a kameramanka v jednom, a nejen její podpora nás s Fílou protlačila velmi vyrovnaným zápasem s párem Němčíková-Přibyl (21:19 a 21:19). Pan táta Přibyl shrnul tento zápas slovy: „on tu náhru nepotřebuje výš, on potřebuje, aby nelítala přes síť.“

Na Machyho s Majdou čekal neoblíbený pár, který den předtím vyřadil Danču s Márou a sice Zajícová-F.V.Milota. I přes všechny taktiky, které jsme večer připravovali to nestačilo a Majda s Machym se s turnajem rozloučili na 6. místě. Na nás s Fílou čekal v semifinále pár Zenkerová-Beran, i tento pár byl lepší než my a nás tak čekal zápas o 3. místo opět s párem Zajícová-Milota, který prohrál svoje semifinále s párem Koutná-Přibyl. Nám nezbývalo než jim oplatit vyřazení našich přátel, motivace tedy byla velká, stejně jako náš fanclub, který už má trošku osobní problém s tímto párem, ale není to nic osobního. Abych to zkrátila, i přes to, že říká, že 2x se stejným soupeřem na jednom turnaji neprohraješ, z našeho pohledu to znamenalo nevyhraješ, jelikož jsme to byli právě my, kdo je poslal do oprav, ten den jsme tedy prolomili hned několik prokletí, včetně mého bramborového prokletí.

S turnajem se tak loučíme na 3. místě v konkurenci 21 týmů a já už můžu v klidu odejít.

Děkuju, za mojí poslední VŠE mixovou výpravu,

Ivana Kaňková

Konečné pořadí (až po kam je to relevantní):