Beachvolejbalová reprezentace VŠE má zlato z písku na ČAH 2018

22. června
2018

Beachvolejbalová klání na Českých akademických hrách 2018 se konala na Sokolském koupališti v Brně. V pondělí 18.6. odstartovaly turnaje žen i mužů ve kterých měla VŠE vždy dvojité zastoupení. Naše krásné dívky musely absolvovat herního pavouka pro 24 týmů, kdežto chlapců přijelo méně, a tak postačil pouze pavouk šestnáctkový.

Ženy: Naše dívky bohužel nevstoupily do turnaje šťastně. I přes to, že pár Barča Adamčiková a Šárka Dostálová absolvovaly ještě v neděli večer předturnajový seznamovací trénink v areálu, tak v prvním zápase podlehly páru z Brna. To samé bohužel potkalo i Kačku Pokornou a Terku Michalcovou, a tak oba naše páry ihned po prvních zápasech, zamířily do opravné části pavouka. Tam však už zabraly a vybojovaly si svými vítězstvími v opravách setrvání v turnaji a postup do úterní části turnaje. V úterý se bohužel Kačce s Terkou nepovedlo dotáhnout slušně rozehraný zápas do konce a po porážce v tie-breku se s turnajem musely rozloučit.Kdo se s turnajem nechtěl za žádnou cenu rozloučit byla Barča se Šárkou a když holky přitlačily na podání, přidaly i nějaký centimetr na výskoku, byla z toho 3 cenná vítezství, která vedla k zápasu o semifinále. Zde se však projevilo množství odehraných setů, které měly holky v nohách. Jejich soupeřky odehrály ten den pouze dva sety, kdežto Barča se Šárkou jich měly za sebou rovných 8. Do zápasu naše děvčata vkročila s energií, nadšením a snadno vyhrála první set. Ovšem jak zápas pokračoval, byla přibývající únava znát více a více, holky těsně prohrály druhý set a nakonec i tiebreak. A tak se s turnajem rozloučily ženské dvojice na krásném 13. a 5. místě.

Muži: Muži začali hrát turnaj později s výhodu většího vyspání a lepšího nasazení v turnaji chlapci z VŠE využili nejlépe jak mohli. Ondra Rédl společně s Honzou Vojtou porazili papírově slabší dvojici z Liberce. A o několik minut později tak učinil i smíšený pár Jakub Jarošík (VŠE) s Ondrou Lopatou (Jihočeská Univerzita), kteří za námi nechtěli zůstat pozadu. My i kluci jsme zasáhli do pondělních bojů ještě jednou a naše zápasy se výsledkem od těch dopoledních nelišily, tudíž jsme všichni usínali s pocitem neporazitelnosti.

Úterní ráno bohužel představovalo pro jeden z našich týmů přesun do opravné části turnaje, poněvadž jsme se měli utkat tváří v tvář. Bitva to byla veliká. Přetahovaná o každý balon, dočasná radost se přelévala ze strany na stranu a o zajímavé výměny rozhodně nebyla nouze. Žádný z týmu neprojevil výraznou převahu a tak utkání dospělo do třetího setu. V něm se projevily naše zkušenosti, kdy jsme si trpělivou hrou počkali na chyby soupeře, a ty v závěru zápasu přišly. Několik zkažených servisů a balonů do zámezí poslaly Kubu s Ondrou po prohraném tie-breaku 12:15 do oprav. Tam Kuba narazil na svého bývalého beachového spoluhráče Jirku Kraffera, který bojoval po boku extraligového libera Davida Jurečky. A bohužel tento pár byl nad jejich síly. Kluci se bohužel do semifinále neprobojovali a skončili na 5 místě.

V turnaji jsme tedy drželi prapor s vlajkou VŠE jen my a našimi vyzyvateli byli tentokrát extraligový blokař Jan Pražák a univerzál Daniel Římal. Soupeři proti nám hráli šestkový beach a moc se s tím nepárali. Téměř vše smečovali a my nemohli na jejich hru najít vhodnou obranu. Čekali jsme na jejich slabší moment, na pár nevynucených chyb, ale ty se bohužel v prvním setu nedostavily, a tak jsme prohráli 21:19. Druhý set byl bohužel z naší strany ještě slabší a při předposlední výměně stran rozhodčí hlásil stav 18:10 pro soupeře. Já už chtěl z kurtu co nejdříve pryč, ale Honza chtěl za každou cenu time-out. Chvíli jsme se na kurtu hádali, zda to má či nemá cenu, ale nakonec jsme jej rozhodčímu nahlásili. Dámy a pánové, my ten set otočili na 21:19 pro nás. Nevím, zda byl více šokován soupeř, my, a nebo hrstka zbylých přihlížejících, ale zápas šel do tie-breaku, kde se může stát cokoliv. S nezměněnou taktikou druhého setu jsme soupeře nechali jít do pohodlného vedení 7:4 a tím jsme je opět uspali. Náhle jsme přidali 4 rychlé body v řadě, dostali se do vedení 8:7 a vedení již nepustili. Vítězství 15:13 pro mě představuje nejšílenější obrat za moji beachovou kariéru.

Ve finále jsme se střetli s přemožiteli našeho kamaráda Kuby Jarošíka, a tak úkol byl jasný, pomstít našeho VŠE bratra. To se nakonec povedlo. Naši soupeři měli v nohou o 2 zápasy více a jelikož bylo ten den opravdu tropické vedro, tak jsme jejich cestování opravným pavoukem potrestali a vyhráli 2:0. Stabilní hrou jsme dokráčeli ke zlaté medaili a rád bych zde vyzdvihl výkon Honzy Vojty, který i přes žaludeční problémy (snědl největší porci žeber, co jsem kdy viděl) zvládl odpřijímat a odútočit většinu balonů a když bylo nejhůře přidal i důležitý blok.

Ondřej Rédl (FPH)

Fotogalerie

Video