Finále Univerzitní volejbalové ligy

V pondělí 6. května jsme vyrazili na celostátní finále Univerzitní volejbalové ligy, které bylo určeno pro osm nejlepších týmů v republice a konalo se v Brně. Už postup na finálový turnaj byl velkým úspěchem, neboť univerzitní ligu letos hrálo plno hráčů pravidelně nastupujících v nejvyšších soutěžích.

Cesty do Brna se bohužel nemohl zúčastnit profesor Fikar, který s námi objel všechny dosavadní turnaje. Avšak náhradu za sebe našel více než kvalitní, do Brna totiž dorazil jako vedoucí mužstva student doktorského studia Matěj Drahokoupil, který na VŠE působí již úctyhodných 10 let.

Do Brna jsme vyrazili RegioJetem v časných ranních hodinách, cestou se dosyta najedli a více než půl hodiny před zápasem jsme již netrpělivě stepovali v hale. Jelikož jsme v dlouhodobé části skončili na druhém místě, narazili jsme hned v prvním kole na jednoho z největších favoritů a pozdějšího vítěze, tým brněnského VUT. První set byl ve znamení sehrávání a zvykání si na doposud neznámou halu, a soupeř bez větších problémů zvítězil. Druhý set už vypadal lépe, byli jsme VUT vyrovnaným soupeřem, ovšem v koncovce prokázal domácí tým větší zkušenosti a těsným rozdílem zvítězil.

My jsme se tímto dostali do boje o 5.- 8. místo, kde nás čekal tým UK, s jehož hráči se velmi dobře známe. Pikantní byl tento souboj především pro profesora Fikara, který je s oběma univerzitami spjat, a který celý zápas bedlivě sledoval na streamu. Soupeř disponoval velmi zkušenými hráči, jádro týmu tvořili hráči hrající první ligu. Přesto jsme od prvních balónu na hřišti dominovali. Jedinou kaňkou byl tragický výkon rozhodčího, který v koncovce pískl bod pro soupeře ve chvíli, kdy jsme nevěděli v jakém postavení stojíme, rozhodčího jsme se zeptali, on nám nebyl schopný poradit a pouze udělil žlutou kartu za diskusi, která byla ovšem vedena slušnou formou. To do běla rozpálilo trenéra Matěje Drahokoupila, na jehož slova reagoval rozhodčí vytažením karty červené barvy. Nikdo z aktérů na hřišti nechápal, co se děje, neboť k podobným situacím dochází pramálo. I přes tyto problémy jsme ovšem první set dotáhli do vítězného konce. Druhý set soupeř zabral a vyrovnal stav setů na 1:1. V tiebreku jsme ale prokázali notnou dávku odhodlání a nejtěsnějším možným výsledkem set dotáhli do vítězného konce.

V zápase o 5. místo nás čekal tým UPCE, který jsme potkávali již v průběhu základní skupiny. Přesto, že byl soupeř favoritem a v základní části jsme s ním ani jednou nezvítězili, jsme věřili, že můžeme zabojovat o dobrý výsledek. Vlivem kvality soupeřových hráčů a únavou po předchozích náročných zápasech jsme po boji nakonec prohráli 2:0 a obsadili tak konečné 6. místo.

Cesta domů proběhla bez komplikací, část týmu odpočívala po náročném dni, zbytek se přesunul do jídelního vozu, kde probíhala zábava ve volném stylu, která následně pokračovala až do nám dobře známého Bernarda, kam za námi přijelo i několik hráčů, kteří se finálového dne nemohli zúčastnit.

Celou Univerzitní ligu i finálový turnaj musím hodnotit velmi kladně. Mile nás překvapila vysoká kvalita volejbalu, neboť se UVL pravidelně účastní hráči hrající extraligu či zahraniční soutěže. Zároveň se jedná o další skvělou příležitost možnosti setkání se se spolužáky a přáteli mimo akademickou půdu v neformálním prostředí. Naše konečné šesté místo musím nakonec také hodnotit pozitivně. Už postup z kvalifikační skupiny od nás jako od nováčka nikdo nečekal, vítězství nad obhájcem loňského druhého místa, týmem UK bylo třešničkou na dortu. Však považte, například tým zlínské UTB, jehož barvy hájilo 5 extraligových volejbalistů, také zaznamenal pouze jednu výhru.

Nechci příliš hodnotit výkony jednotlivých hráčů, jedná se o týmový sport. Přesto jsem se rozhodl vybrat MVP napříč všemi turnaji, kterým vyhlašuji Martina Bártu (FIS) za jeho výkony na liberu i vysokou účast. Co mě obecně dále těší, je poměrně vysoká účast většiny hráčů na pozápasových rozborech.

Pro mě se jednalo zřejmě o poslední univerzitní turnaj, protože bych rád letos studium po šesti krásných letech zakončil. Budu ovšem kluky i holky dále podporovat a doufám, že se budeme s většinou setkávat i nadále.

Nakonec bych ještě rád poděkoval profesoru Fikarovi, který se do organizování a zařizování záležitostí ohledně UVL s vervou pustil a objel s námi i první 4 turnaje. Panu Boštičkovi děkujeme, že umožnil, aby se pan Fikar turnajů účastnil a odsuploval za něj zameškané hodiny. Poslední dík patří Matějovi Drahokoupilovi, který se na výbornou zhostil role trenéra na posledním turnaji a zároveň zajistil catering po cestě zpět.

Tomáš Dvořáček (FPH)

Matěj Drahokoupil, Tomáš Urban, Radim Stehno, Adam Waber (FFÚ), Tomáš Holý (FMV), Michal Stříbrný, Tomáš Dvořáček (FPH), Martin Bárta, Roland Magera, Michal Dvořáček, Jaroslav Kostelník (FIS)