Reprezentační volejbalové týmy školy na kvalifikačním turnaji pro ČAH 2019

16. dubna
2019

Volejbalová kvalifikace pro České akademické hry v letošním roce skončila pro akademické reprezentace školy, týmu děvčat i týmu mužů, bez vítězných umístění. I přes bojovnost a velkou snahu našich týmů byli soupeři ze zúčastněných pražských vysokých škol nad jejich síly.

Přesto vystoupení obou týmů lze hodnotit pozitivně.  Složení týmů a herní projev podpořený snahou úspěšně reprezentovat předurčuje týmy k umístění s postupovými ambicemi. V letošním turnaji patří týmům poděkování za bojovnost a snahu co nejúspěšněji školu reprezentovat. Své působení zhodnotili i sami hráči a můžete se s ním seznámit v článcích dále:

Za dívčí tým Zuzana Dušilová (FFÚ)

V úterý 16.4.2019 proběhla na pražské Julisce každoroční kvalifikace na České akademické hry, které se jako obvykle zúčastnilo pět pražských univerzit – VŠE, ČZU, UK, VŠCHT a ČVUT. Letos se kvalifikace konala poněkud dříve již v průběhu semestru, ale i přesto jsme si našli čas od svých školních a pracovních povinností a využili ho k menšímu odreagování u volejbalu 😊.

Pro mě jako studentku šestého ročníku to byla poslední kvalifikace na ČAH. Pojďme se tedy nejdříve poohlédnout za předchozími ročníky, které když nad tím popřemýšlím, měly pokaždé dost podobné scénáře :D. Prohra v prvním zápase, následná ztráta setu s papírově nejslabším soupeřem a konečné druhé a horší místo v kvalifikaci. Nicméně ne vždy to nakonec skončilo tak černě 😉. Pro ty, které zajímá pouze, jak se nám dařilo na letošní kvalifikaci, přeskočte prosím do druhé poloviny 😊.

Poprvé jsem se kvalifikace na ČAH zúčastnila v roce 2015. Tehdy se ještě konala v hale Univerzity Karlovy v pražské Hostivaři. Zároveň naším největším rivalem byla právě domácí Univerzita Karlova, a proto jsme měly to „štěstí“ odehrát s nimi první zápas. První zápasy a obzvláště ty, které se odehrávají v ranních hodinách, pro nás nebývají nejúspěšnější. Než jsme se stihly probudit, prohrávaly jsme 0:1 a nakonec jsme prohrály i celý zápas. Ostatní zápasy už proběhly vcelku hladce v naší režii, nicméně se už dalo předpokládat, že akademičky letos asi nevyjdou, čemuž ještě přispěla skutečnost, že hráčky VŠCHT z kvalifikace odstoupily a darovaly tím body UK úplně zadarmo. Nakonec jsme se tedy musely spokojit s druhým místem. Nicméně pořád existovala šance na postup z druhého místa. Štěstí se na nás nakonec usmálo a v červnu jsme zamířili do Olomouce. Tam nás čekaly soupeřky z univerzit z UK, UPOL, VŠB – TU, MENDELU a ze ZČU. Co si z tohoto ročníku pamatuju opravdu živě a myslím, že nás to mrzelo všechny, bylo prohra v semifinále s Brnem, které nebylo nejsilnějším soupeřem. Po vlažném výkonu soupeřek z prvního setu, kdy jsme je jasně přehrály a už jsme se viděly ve finále, jsme přestaly hrát a nechaly Brňačky ve druhém setu rozehrát. Ve druhém setu nás přehrály a v tiebreaku jsme se nechaly rozhodit chybami rozhodčího a celý zápas nakonec prohrály. Nezbylo nám tedy než bojovat o třetí místo, o které jsme svedly boj s kým jiným než s pražskou UK. Zápas o třetí místo jsme vyhrály v tiebreaku a mohly se tak radovat z bronzových medailí 😊.

Kvalifikace v roce 2016 měla, pokud se dobře pamatuji, obdobný scénář jako ta předchozí. Prohra v prvním zápase proti UK, ztráta jednoho setu, a nakonec celkové druhé místo v turnaji.

V roce 2017 se místo konání kvalifikace přesunulo do haly ČVUT na Julisce. Změna prostředí nám bohužel neprospěla a s umístěním na třetí příčce kvalifikace jsme se mohly rozloučit s účastí na dalším ročníku ČAH.

Konečně se pomalu dostáváme do finále, a to do minulého roku, který byl ve znamení tiebreaků. V této kvalifikaci snad nebylo zápasu, kdy bychom ho nehrály. Ze čtyř odehraných zápasů jsme pouze jeden vyhrály jasně 2:0. U zbylých jsme se rvaly o každý bodík, a nakonec ze tří tiebreaků skončili dva vítězně. Druhé místo však opět znamenalo neúčast na ČAH. Nicméně o několik týdnů později se na nás opět usmálo štěstí. Hráčky z ČVUT nedaly dohromady tým, a tudíž jsme místo nich mohly jet my. Do dějiště ČAH v Brně jsme odjely v poněkud oslabené sestavě oproti kvalifikaci, což se projevilo i na naší hře a z Brna jsme nakonec vezly bramborové medaile.

Letos jsme v prvním zápase nastoupily proti hráčkám z ČZU. V prvním setu jsme byly poněkud zaskočeny kvalitním výkonem soupeřek a také jsme se ještě trochu probouzely a sehrávaly, z čehož plynul prohraný první set zápasu. Ve druhém setu jsme trochu pozměnily sestavu a už jsme věděly, co můžeme očekávat. Šly jsme do toho naplno s tím, že si jdeme pro výhru. Druhý set jsme vyhrály a přesunuly se do tiebreaku, ve kterém byly bohužel soupeřky lepší. ČZU jsme tedy podlehly 1:2.

Ve druhém zápase jsme se střetly s naším někdejším rivalem z Univerzity Karlovy. Do zápasu jsme nastoupily ve stejné sestavě jako v zápase proti ČZU, načež se projevilo naše sehrání z prvního zápasu. Neobešlo se to bez boje, ale UK jsme nakonec porazily až překvapivě hladce 2:0.

Do dalšího zápasu jsme nastoupily proti VŠCHT, které bylo vždy slabším soupeřem. Z toho důvodu dostaly šanci zejména ty hráčky, které ji v předchozích zápasech nedostaly. V průběhu prvního setu jsme se se soupeřkami celkem tahaly, několikrát jsme je i pustily do vedení, nicméně koncovka již byla naše a v prvním setu jsme slavily vítězství. Nejednalo se však o žádnou hladkou výhru. Průběh druhého setu nebyl už vůbec podle našich představ. Hráčky z VŠCHT nás trápily servisem, nedokázaly jsme si pořádně přihrát, z čehož následně pramenily další chyby a značný náskok soupeřek, který jsme ani v koncovce nedokázaly stáhnout. Nakonec jsme hráčkám z VŠCHT podlehly. Bylo tedy srovnáno a šlo se do tiebreaku. V tom jsme už žádné drama nedovolily a vyhrály poměrně hladce.

Do posledního, večerního zápasu jsme nastoupily proti ČVUT, kterému chyběla většina hlavních opor. Do zápasu jsme šly s tím, že pokud chceme ještě uvažovat o celkovém vítězství v kvalifikaci, musíme vyhrát jasně 2:0. A to se nám také povedlo. Bohužel ani tímto vítězstvím v posledním zápase jsme si nezajistili první místo a opět jsme se musely spokojit s druhým a pravděpodobně nepostupovým místem. Nezbývá nám tedy než pogratulovat hráčkám z ČZU, které slavily prvenství a doufat, že se na nás opět usměje štěstí a postoupíme z druhého místa.

Tímto bych zároveň chtěla poděkovat panu Boštičkovi a panu Librovi za možnost reprezentovat naši školu a také všem spoluhráčkám za veškeré volejbalové i nevolejbalové zážitky a zpříjemnění studentských let na VŠE a přeji mnoho úspěchů v dalších letech. Snad to v nich bude VŠE na akademických hrách cinkat o trochu víc 😉.

 

Za mužský tým Matěj Drahokoupil (FFÚ)

Jak je již zvykem v polovině dubna, letos konkrétně 16. dubna, jsme v rámci volejbalové reprezentace VŠE vyrazili bojovat o účast na Akademických hrách v Brně. Ambice byly samozřejmě nejvyšší i s ohledem na příchod mladých nadějných bijců, kteří pomalu přebírají hlavní úlohu v reprezentaci VŠE. O schopnostech těchto mladých hráčů (Tomáš Dvořáček, Štěpán Hlaváček a Honza Petrů) jsme měli více či méně informací, ale doufali jsme, že nás, starší ročníky, dotáhnou až k vysněnému postupu.

Kvalifikace v Praze není nikdy jednoduchá a konkurence z ostatních univerzit je na vysoké úrovni. První zápas tedy začal hned zostra proti dlouholetým rivalům z UK. První set se nám úplně nevydařil, i když mladí bijci dělali, co mohli. V druhém setu jsme již byli UK rovnocenným soupeřem, avšak necitelný zásah rozhodčího v koncovce setu způsobil náskok UK o 2 body a tak jsme prohráli i druhý set. Díky první prohře se postupové šance rapidně snížily a začali jsme kalkulovat, jakou kombinací ostatních zápasů ještě můžeme postoupit. Šance stále žila!!

Po chvilkové pauze jsme nastoupili proti týmu ČVUT, který má poslední roky tým nabitý spoustou extraligových volejbalistů. Bylo tak potřeba vymáčknout ze sebe to nejlepší a porvat se o vítězství. Krása střídala nádheru v obou setech a opravdu jsme bojovali o každý bod. Tým ČVUTu byl však v koncovce obou setů lepší a tak i tento zápas jsme prohráli. Postup na ČAH se sice rozplynul, ale za předvedený výkon není třeba se stydět a je příslibem pro další roky.

Poslední zápas proti ČZU už byl pouze formalitou, sestavu jsme tak obměnili, aby si zahráli i hráči, kteří dosud nehráli, případně abychom si vyzkoušeli i jiné posty. Zápas jsme nakonec prohráli v tie-breaku. Výsledek tohoto zápasu už však nic nezměnil.

V rámci celé kvalifikace na ČAH potvrdil roli favorita tým ČVUT. Příští rok se tedy pokusíme navázat na úspěch předešlých let a postoupit na ČAH a možná opět vybojujeme nějakou medaili. Doufejme, že se příští rok objeví na VŠE noví mladí volejbaloví hřebci jako tento rok a vybojují si spolu s již zmíněnými borci své vavříny z ČAH.