Sportovní kurz Svojšín 2017 byl opět vydařený

24. září
2017

Psal se podvečer, šestého září roku 2017, a za poněkud ponurého počasí se začala pomalu, ale jistě, sjíždět do chatového tábora uprostřed malebné přírody plzeňského kraje smetánka volejbalové scény VŠE. Čtyřiadvacátý ročník letního sportovního kurzu na Svojšíně byl na spadnutí. Po ubytování, úvodní večeři a slavnostním zahájení proběhlo rozlosování do dvojic a pak se již všichni velice svižně vrhli na seznamování.

Následující tři dny, od čtvrtku do soboty, probíhaly vesměs ve velmi podobném duchu. Dopoledne byl na programu sport, kvůli kterému všichni zúčastnění neváhali zapřít své rodiny, opustit svá zaměstnání a dostavit se na místo dění – šestkový volejbal. První den byla úroveň hry bohužel snižována nepříjemným větrem a také nerozehraností většiny z přítomných, přesto však byly k vidění napínavé souboje jak na mužském, tak na ženském hřišti. V dalších dvou dnech se na nás ale usmálo štěstí, sluníčko se rozhodlo také dorazit mrknout na kvalitní volejbal, větřík ustál, řady chlapců a dívek se tak mohly promíchat a odehrál se turnaj smíšených družstev. Smečaři, blokaři i nahrávači se dostávali do životní formy, a tak mohl pan Boštička sledovat své svěřence s úsměvem na tváři.

Aktivitou, která nás zaměstnávala v odpoledních hodinách, se stal víceboj ve dvojících. Oficiálními sporty pro letošní ročník byly volejbalový debl, kop na bránu, hod na koš, stolní tenis, petanque, kuželky a kuličky. Pravidla všech disciplín se upravila tak, aby zápolení netrvala příliš dlouho, nicméně systém oboustranného pavouka je časově náročný, a proto, aby se do konce kurzu stihlo opravdu vše odehrát, bylo občas využít kombinačně-logického myšlení na úrovni, jakou nevyžaduje ani studium na vysoké škole.

Jelikož je však každý zdatný volejbalista na naší škole zároveň nesmírně inteligentním tvorem, časový plán se dodržel a na nedělní dopoledne, jak bylo zamýšleno, zůstaly v každé disciplíně pouze závěrečné boje. Přestože na spoustu z nás doléhala únava, projevovala se některá drobná zranění a psychický stav podrýval fakt, že se blíží konec a návrat do krutého světa, každý si sáhl na dno svých sil a dal ze sebe to nejlepší. Vrcholem celého turnaje se stalo finále deblu, při němž se celý zájezd usadil na tribunu a za bouřlivých ovací, pokřiků a mexických vln sledoval napínavé klání a vražedné souboje na síti mezi špičkovými plážovými volejbalisty Martinem a Ondrou a jejich partnerkami Martou a Bárou. Přestože první jmenovaní nakonec byli o malinko lepší a šťastnější, duo Ondra + Bára (na fotografii vpravo) nemuselo smutnit příliš dlouho, neboť se po závěrečném zúčtování mohli radovat z celkového vítězství ve víceboji.

Po večeři a sprchování, kdy si všichni alespoň na chvíli připomněli pocit tepla, se po vzoru prvního dne pokračovalo v seznamování. Jelikož volejbalisté jsou, jak je známo, velmi přátelská sorta lidí, seznamování bylo vehementní a občas probíhalo až do brzkých ranních hodin. Páteční večer byl zasvěcen tradičnímu výletu do nedaleké vesnice a v místní hospůdce jsme byli my, nováčci na kurzu, tak trošku dobrovolně nedobrovolně pokřtěni pomocí legendárního drinku zvaného Krvavá záda. A pak ještě několikrát. Velice lidové ceny na baru a oblíbené atrakce jako jukebox či stolní fotbálek se postaraly o celovečerní zábavu. Sobotní večer jsme pak strávili v kempu a loučili se s kurzem za zvuku kytary a zpěvu u táborového ohně, jehož plameny nám dlouho do noci vytvářely krásnou a nenahraditelnou atmosféru.

Když se ohlédnu s odstupem zpět na čtyři dny strávené na Svojšíně, marně hledám, co vytknout. Ubytování bylo vzhledem k daným podmínkám velmi ucházející, strava pestrá a chutná a program vynikající. Chtěl bych poděkovat všem lidem, díky kterým bylo uskutečnění tohoto kurzu možné, a také zúčastněným studentům, protože jsem si každého z vás zamiloval a vy jste ten hlavní faktor, který z volejbalu dělá nádherný sport. Již teď se nemohu dočkat dalšího ročníku a upřímně doufám, že se na něm sejdu jak se starými mazáky, tak s novými tvářemi.

Vojtěch Dluhoš, FM