Tradiční volejbalové setkání na Svojšíně

16. září
2020

Je to pár dní, co jsme se vrátili z již 27. ročníku letního volejbalového kurzu na Svojšíně. Do poslední chvíle nebylo na 100 % jisté, zda nám okolnosti neznemožní kurz uskutečnit. Nicméně pan Boštička vzal situaci do svých rukou a odhodlaně vše naplánoval. I přes to jsme se tentokrát sešli v o něco menším počtu než obvykle. Byla nás celkem 27.

Jako každým rokem byl sraz ve ‪středu v 18‬ hodin ve sportovním areálu, kde hned po večeři začalo seznamování s nováčky, vítání se se starými známými tvářemi a rozdělování ubytování. Rozdaly se seznamovací kolíčky a stanovilo se několik hygienických opatření: nelíbat se, nepít z jedné láhve, spát každý ve své posteli…každý, kdo nebyl schopen toto pravidlo dodržet, platí 50 Kč. A to hned oba! Jako poslední věc se vylosovaly dvojice – vždy holka a kluk – na odpolední sedmiboj. Hned první večer přišel na řadu program ve stylu volné zábavy. Parta pobyla tradičně v lázních, kde mnozí za zvuků kytar setrvali až do brzkých ranních hodin.‬‬‬

Čtvrteční ráno hned po snídani, na kterou dorazila, řekla bych, tak polovina z nás, jsme začali rozehřátím se v podobě šestkového volejbalu holky a kluci, rozděleni na nováčky a starší. Po tomto mini zápasu nás pan Boštička velice zdlouhavě ale důkladně rozdělil do čtyř týmů tak, abychom byli co nejvíce vyrovnaní. Šestky se hrály každý den dopoledne, kdy byli ještě všichni „svěží a odpočatí” po dlouhé noci. Po prvním obědě se místo vytouženého volna započal souboj v sedmiboji, v jehož čele stál královský tahaný debl. Dalšími sporty byly: kuželky, kuličky, ping pong, kopaná, házení na koš a petangue. Dvojice začaly zápasy dle rozlosování v jednotlivých pavoucích. Poté přišla zasloužená večeře a opět večerní zábava.

Druhé ráno lidí na snídani značně prořídlo a někteří jedinci, co se dostavili, vypadali, že snad vůbec nespali. No, nebylo daleko od pravdy. Do růžova vyspaný pan Boštička ploužící se postavy jen pobaveně komentoval, ale chválil nás, že jsme moc neřvali ani nenechali odpadky po areálu. Pokračovali jsme soubojem v šestkovém volejbalu a po obědě opět v sedmiboji. Královská disciplína tahaný debl začínal být pro diváky stále napínavější a zbylé souboje se pomalu blížily do finále. Počasí nám po celý pobyt velmi přálo, tudíž došlo i na ochlazování v Ganze. Tento rok se bohužel žádná hospoda nekonala, za to krvavá záda samozřejmě ano. Spousta nováčků se toho bála, ale již po prvním kole si většina šla pro další rundu a večer se tak protáhl opět do brzkých ranních hodin. Mám za to, že letos se běžecký závod Nahá míle ani noční koupání v Ganze nekonalo (opravte mě, pokud se mýlím), ale svatá střižba si vysloužila v prvním kole žabáky a v druhém chození na „raka“ do půl těla bez přes oba volejbalové kurty.

V sobotu dopoledne se odehrál poslední šestkový zápas, po kterém zvítězil tým „Velký s malýma“ skládající se ze Štěpána, Aleše, Michala, Nikči, Terky, Kláry a Barči. Tentokrát po obědě došlo i na polední odpočinek, po kterém se dohrály napínavé turnaje v kuželkách, které vyhrál Štěpán a Bára, v basketu, jež ovládli Míša a Nikča, a Aleš s Martinou urvali kopanou. Malou chvíli během odpoledne pršelo, čehož mnozí využili a šli nabrat další síly k dohrání zbylých soutěží. V těsném finále kuliček jen o pár cvrnknutí zvítězili Kuba a Lucka. Poté jsme se šli podívat na napínavý zápas v deblu Mao s Anet proti Kubovi s Luckou (kterou kvůli nevolnosti zastoupila Nikča). Velmi vyrovnaný zápas nakonec urval Mao s Anet, ale Kuba s Nikčou se ve spodním pavoukovi probojovali do finále opět proti nim. To už se však nedohrálo. Místo toho jsme ale ještě sestavili dva šestičlenné týmy a hráli mixy až do tmy.

Poslední večer jsme započali krvavými zády a poté strávili u táboráku, kde jsme opékali buřty, sýry, hráli na kytary a hlasitě zpívali. Okolo druhé hodiny ranní padl návrh na dohrání ping pongu, a tak se nejdřív odehrálo semifinále a hned nato finále. Do souboje o první místo nastoupili Mao s Anet proti Alešovi s Martinou. Rozhodoval doslova každý míček, a nakonec z tohoto souboje vyšla vítězně dvojice Aleš s Martinou. Kytary a zpěv byly slyšet opravdu až do úplného rána, a tak na míchaná vajíčka k snídani přišla jen malá hrstka lidí. Během dopoledne se začalo objevovat čím dál více ospalých jedinců a začaly se počítat výsledky odehraných zápasů. Vyšlo najevo, že avizovaný celkový vítěz Kuba s Luckou je v ohrožení, pokud se dohraje finále v petangue, kde proti sobě nastoupili Aleš s Martinou a Míša s Klárkou.

Aleš a já (Martina) jsme vyhráli a k Bošťově překvapení jsme se stali celkovými vítězi svojšínského sedmiboje a především tohoto reportu. Kurz byl ukončen tradiční fotkou u závory, kterou můžete vidět níže, a pan Kraus nám slíbil, že se tu můžeme zase příští rok společně setkat.

Rádi tu v dalších letech přivítáme nové tváře do naší volejbalové party na VŠE.

Martina Švecová

  • Autor: Martina Švecová
  • Vytvořeno:
  • Poslední aktualizace: